Arnošt Goldflam (spisovatel)

Arnošt Goldflam (spisovatel)

Výběr z filmografie:

  • 2012 Sněžný drak
  • 2011 V peřině
  • 2008 František je děvkař
  • 2005 Blízko nebe
  • 2003 Nuda v Brně
  • 2000 Otesánek
  • 1997 Četnické humoresky
  • 1996 Lotrando a Zubejda
  • 1995 Fany
  • 1995 Malostranské humoresky
  • 1992 Dědictví nebo Kurvahošigutntag
  • 1990 Pražákům, těm je hej
  • 1989 Něžný barbar
  • 1989 Zvířata ve městě
  • 1985 Tichá radost
  • 1983 Tisícročná včela I., II.

Arnošt Goldflam (spisovatel) se narodil v Brně v rodině s židovskými kořeny. Goldflam byl v dětství vášnivým čtenářem a rozhodl se svůj život zasvětit umění. Vystudoval JAMU a v době studií se stal součástí brněnské bohémy. Znal se s Frantou Kocourkem, Miroslavem Krobotem nebo Bolkem Polívkou. Krátce působil v dnes už neexistujícím satirickém divadle Večerní Brno a v amatérském Divadle X.

Nejvýraznějším obdobím jeho práce bylo působení v brněnském (předtím prostějovském) HaDivadle v letech 1978–1993. Významně v té době spoluvytvářel brněnskou kulturní scénu. Byl režisérem, ale důvěrně znal všechny divadelní profese. Protože měl k dispozici jen omezený počet herců, nezbylo mu než obsazovat i sebe, čímž se postupně dostával do povědomí diváků, ale i televizních a filmových režisérů. Od poloviny 80. let začal být pravidelně obsazován do menších televizních a filmových rolí. Sám sebe nepovažuje za psychologického, ale za typového herce. Bývá obsazován do rolí rázovitých postaviček, díky kterým má schopnost i přes malý prostor utkvět v paměti diváků. Objevil se např. ve snímcích Něžný barbar, Vyžilý Boudník nebo Bumerang, ale největší ohlas mu přinesly filmy Dědictví aneb Kurvahošigutntag a Lotrando a Zubejda, kde se objevil v roli obchodníka s českou bižuterií.
V současnosti je považovaný za jednoho z nejvýznamnějších českých divadelníků, je autorem více než 50 divadelních her a dramatizací, které významně posunuly divadelní obor dopředu. Je také autorem úspěšných knih, v České televizi měl vlastní pořad a pravidelně se objevuje v různých publicistických a zábavných programech. Několikrát např. účinkoval v Manéži Bolka Polívky.
V současné době pohostinsky režíruje hlavně v pražských a brněnských divadlech. Učí také na JAMU a DAMU. Z množství divadelních her jmenujme např. Biletářku, Návrat ztraceného syna, Ředitelskou lóži nebo Masochistu. Příležitostně v divadle i vystupuje.

Interview

Hrajete ve filmu roli spisovatele/kopaničáře Arnošta, kterého odposlouchávají tak, aby o tom věděl, a on i přes to nadále řeší věci spojené s disidentstvím.

Ačkoli jsem nebyl disident, byl jsem s nimi občas ve styku, protože jsem režíroval (i svoje hry) a hrál jsem v HaDivadle, které oni navštěvovali a měli docela v oblibě, a HaDivadlo tehdy – rozhodně i proto – nebylo u vrchnosti oblíbeno. A tak jsem byl také volán k výslechům a měl občas problémy a někdy jsem se i bál...

Ve filmu jsou kromě rozebírání závažné tematiky také vtipné scény, máte i vy veselou příhodu z natáčení? A jaká byla celková atmosféra?

Natáčení bylo krásné, v krásné krajině, všichni kolegové i štáb byli moc milí a příjemní a taky pan režisér a kameraman byli na mě hodní. Jestlipak jsem si to vůbec zasloužil?

Jak jste vy prožíval vpád vojsk Varšavské smlouvy, jak s odstupem času vnímáte minulý režim?

Hlavně že je to pryč, myslel jsem, že to nikdy neskončí! Ale skončilo a já mám od té doby naštěstí hodně práce, píšu, režíruju, točím, dokonce i pedagogicky působím a občas cestuju, dokonce i na Slovensko! Takže pro mě je to docela dobré. Líto je mi lidí, co práci dnes nemají a těžko se uživí. A taky se člověk zlobí, když slyší o různých podvodech, tunelech a korupci, to dřív bylo v menším měřítku a taky se lidi víc báli... Snad i ty dnešní problémy budou pomalu mizet a i ti politici a bankéři se polepší!